Mnoho lidí se dnes uchyluje k různým rehabilitačním metodám s nadějí na úlevu od bolesti a zlepšení fyzické kondice. Metody jako spirální stabilizace, nebo FitPainFree se prezentují jako účinné a jedinečné řešení, ale co se skrývá za těmito sliby? Jsou skutečně podloženy fakty a důkazy, nebo jde spíše o dobře marketingově zabalené techniky plné dezinformací? V tomto článku se podíváme na to, co tyto metody opravdu přinášejí, a zda si zaslouží pozornost, kterou získávají. Budu psát pouze o spirální stabilizaci, protože metoda FitPainFree vychází z podobných konceptů a není třeba ji zvlášť komentovat.
Pokud se podíváme na oficiální webové stránky spirální stabilizace, můžeme v sekci „Metoda“ najít popis principů, na kterých je tato technika založena. Jedním z prvních zdravotních stavů, který se tam zmiňuje, je skolióza. Cituji z webu: „Naše jedinečná rehabilitační metoda umí při dobrém přístupu pomoct při skolióze, výhřezu disku a dalších obtížích spojených s páteří a celým pohybovým aparátem. Při včasném záchytu lze díky této metodě zmenšit skoliotickou křivku a vyhnout se tak operaci páteře i u křivek nad 40 stupňů.“
Jeden z faktů, který víme díky současnému výzkumu, je, že neexistuje jednoznačně nadřazená forma rehabilitačního systému oproti jiným. Pokud budou objem a intenzita, jakéhokoliv rehabilitačního cvičení správně nastaveny, tak budeme prosperovat. Přesto se tato metoda prezentuje jako jedinečné řešení. Dále nemáme dostatek důkazů, že jakákoliv forma cvičení dokáže přímo zlepšit nebo zhoršit skoliotickou křivku. [1]
Na stránkách spirální stabilizace se dokonce chlubí rentgenovým snímkem, který údajně dokládá zlepšení skoliózy o 21°. Toto tvrzení je však extrémně přehnané a spíše marketingový tah než podložený fakt. Dle nejkvalitnějších dostupných důkazů nebylo cvičení prokázáno jako spolehlivá metoda pro výraznou korekci skoliózy. Většina výzkumů na toto téma ukazuje rozdíly maximálně do 5°, a to je třeba brát v úvahu i s možnými odchylkami v měření. Zlepšení o 21° je tedy nejen přehnané, ale také nerealistické. [2]
Je třeba uznat, že spirální stabilizace může pomoci snížit bolesti u lidí se skoliózou. Avšak stejného efektu lze dosáhnout i jinými aktivitami, jako je běh, plavání, chůze či silový trénink. Z hlediska snížení bolesti tedy není spirální stabilizace unikátní. [3]
Na webu se také dočteme: „Pro co nejlepší výsledky v léčbě skoliózy pomocí metody Spirální stabilizace je potřeba nejen pravidelné cvičení a provádění manuálních technik, ale také spolupráce pacienta s fyzioterapeutem.“ Opět však z výzkumů víme, že manuální techniky jako masáže či manipulace nevedou ke zlepšení skoliotické křivky. Toto tvrzení spíše naznačuje, že praktikující mohou zvyšovat své peněžní příjmy, protože pacientům nestačí jen cvičení – je potřeba chodit na manuální terapie, které jsou samozřejmě zpoplatněny. [4]
Další problematické tvrzení z webu: „Bolest zad je většinou způsobena ochabnutým svalstvem v oblasti zad a břicha. V důsledku dlouhodobého sezení, stání nebo špatných pohybových návyků dochází ke vzniku svalových dysbalancí, které mohou přejít ve vadné držení těla či přímo skoliózu.“
Tvrdit, že bolest zad je většinou způsobena oslabenými svaly v oblasti zad a břicha, je velmi odvážné. Výzkumy již prokázaly, že oslabené břišní svaly nejsou příčinou bolesti zad. [5] Tento výrok navíc zcela ignoruje multifaktoriální povahu bolesti, která je často ovlivněna i psychickými a sociálními faktory. [6]
Co mají Spirální stabilizace a metoda FitPainFree společné, je to, že obě přicházejí s konceptem „špatných pohybových návyků.“ Tento pojem je však velice subjektivní – co je podle jedné metody považováno za špatné, může být podle jiné naprosto v pořádku. Jediný špatný pohybový návyk je nedělat žádný pohyb!
Kromě toho víme, že svalové dysbalance nejsou přímou příčinou bolesti. Například studie ukazují, že symetričtí sportovci věnující se asymetrickým sportům, jako je golf, mají vyšší riziko bolestí než ti s asymetricky vyvinutými svaly. Naše tělo se přizpůsobuje asymetrickým aktivitám, a pokud se tomu nepřizpůsobí, může to být spíše problém. [7]
Praktici Spirální stabilizace, nebo metody „FitPainFree“ se také zaměřují na „vadné držení těla“. Existuje však řada studií, které vyvracejí spojení mezi držením těla a bolestí. Držení těla je velmi individuální a není potřeba jej „opravovat“.[8] Navíc dle dosavadní odborné literatury není přesně známé proč se skolióza vyvíjí, ale s jistotou víme, že „vadné“ držení těla skoliózu nezpůsobuje. [9]
Tato tvrzení mohou být nebezpečná, protože odvádějí pozornost od skutečných příčin bolesti, jako jsou fyzický a psychický stres, nedostatek spánku, nedostatek pohybu, nebo vážnější zdravotní stavy. Pokud vám někdo řekne, že vás bolí záda kvůli „špatnému“ držení těla, můžete zapomenout na důležitější faktory, které hrají v bolesti zásadnější roli. [6]
Na závěr bych mohl říci, že metoda Spirální stabilizace mnoho pozitiv neskrývá – spíše je plná marketingových frází a dezinformací. Tato metoda byla vynalezena v roce 1979 a nejlepší by bylo, kdyby byla pohřbena ve stejném roce. Doktor Smíšek a jeho tým by buď měli metodu aktualizovat dle současných poznatků, nebo ukončit její propagaci. Obojí se však zdá nepravděpodobné, protože by to ohrozilo jejich finanční příjmy.
Doktor Smíšek byl pravděpodobně ve své době, v roce 1979, dobrým lékařem, protože dřívější rehabilitační koncepty odpovídaly tehdejším poznatkům. Nicméně lékař, který nezohledňuje novější výzkumy a nemění své názory s příchodem aktuálních důkazů, je asi tak užitečný jako právník, který průběžně nestuduje změny v zákonech. Chtěli byste advokáta, který se 45 let nepodíval do zákoníku?
Všechny uvedené zdroje jsou dohledatelné v databázi PubMed, která shromažďuje odborné lékařské a vědecké studie z oblasti medicíny a biologie.
Zdroje:
1. Kenanidis E, Potoupnis ME, Papavasiliou KA, Sayegh FE, Kapetanos GA. Adolescent idiopathic scoliosis and exercising: is there truly a liaison? Spine (Phila Pa 1976). 2008 Sep 15;33(20):2160-5. doi: 10.1097/BRS.0b013e31817d6db3. PMID: 18794756.
2. Zaina F, Romano M, Knott P, de Mauroy JC, Grivas TB, Kotwicki T, Maruyama T, O'Brien J, Rigo M, Negrini S. Research quality in scoliosis conservative treatment: state of the art. Scoliosis. 2015 Jul 11;10:21. doi: 10.1186/s13013-015-0046-7. PMID: 26279671; PMCID: PMC4537531.
3. Gámiz-Bermúdez F, Obrero-Gaitán E, Zagalaz-Anula N, Lomas-Vega R. Corrective exercise-based therapy for adolescent idiopathic scoliosis: Systematic review and meta-analysis. Clin Rehabil. 2022 May;36(5):597-608. doi: 10.1177/02692155211070452. Epub 2021 Dec 28. PMID: 34962437.
4. Sun Y, Zhang Y, Ma H, Tan M, Zhang Z. Spinal Manual Therapy for Adolescent Idiopathic Scoliosis: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Biomed Res Int. 2023 Jan 4;2023:7928429. doi: 10.1155/2023/7928429. PMID: 36644168; PMCID: PMC9833903.
5. Reyes-Ferrada W, Chirosa-Rios L, Rodriguez-Perea A, Jerez-Mayorga D, Chirosa-Rios I. Isokinetic Trunk Strength in Acute Low Back Pain Patients Compared to Healthy Subjects: A Systematic Review. Int J Environ Res Public Health. 2021 Mar 4;18(5):2576. doi: 10.3390/ijerph18052576. PMID: 33806622; PMCID: PMC7967351.
6. Cholewicki J, Breen A, Popovich JM Jr, Reeves NP, Sahrmann SA, van Dillen LR, Vleeming A, Hodges PW. Can Biomechanics Research Lead to More Effective Treatment of Low Back Pain? A Point-Counterpoint Debate. J Orthop Sports Phys Ther. 2019 Jun;49(6):425-436. doi: 10.2519/jospt.2019.8825. Epub 2019 May 15. PMID: 31092123; PMCID: PMC7394249.
7. Gray J, Aginsky KD, Derman W, Vaughan CL, Hodges PW. Symmetry, not asymmetry, of abdominal muscle morphology is associated with low back pain in cricket fast bowlers. J Sci Med Sport. 2016 Mar;19(3):222-226. doi: 10.1016/j.jsams.2015.04.009. Epub 2015 Apr 23. PMID: 26059231.
8.Slater D, Korakakis V, O'Sullivan P, Nolan D, O'Sullivan K. "Sit Up Straight": Time to Re-evaluate. J Orthop Sports Phys Ther. 2019 Aug;49(8):562-564. doi: 10.2519/jospt.2019.0610. PMID: 31366294.
9. Lowe TG, Edgar M, Margulies JY, Miller NH, Raso VJ, Reinker KA, Rivard CH. Etiology of idiopathic scoliosis: current trends in research. J Bone Joint Surg Am. 2000 Aug;82(8):1157-68. doi: 10.2106/00004623-200008000-00014. PMID: 10954107.
Comments