Dnešní článek je o populární metodě zvané baňkování, která je známá především zanecháním fialových modřin na zádech. Co je to baňkování, jak vzniklo a je to účinný způsob zbavení se bolestí pohybového aparátu? To vše se dozvíte v tomto článku. Vycházím především z knížek „Trick or treatment“ a "Alternative medicine" od německého lékaře a univerzitního lektora Edzarda Ernsta, který zasvětil svůj život výzkumu alternativní medicíny.
Historie a princip
Baňkování je starověká metoda, která vznikla v různých částech světa, v různá časová období, například v Číně, Vietnamu, Rusku, Íránu, nebo i Mexiku. Nejstarší známý způsob baňkování je nahřívání skleněných baněk nad plamenem, což vytvoří podtlak a po přesunu baňky na tělo se pak povrchová vrstva kůže nasaje do baňky. Tento efekt zvýší prokrvení v pouze ve svrchních vrstvách kůže a vzácně, v extrémních případech i krvácení. V tradiční Čínské medicíně se baňkování používalo jako jeden ze způsobů pro stimulaci akupunkturních bodů. Nyní se baňkování údajně používá pro úlevu od muskuloskeletálních bolestí. Někteří praktici tvrdí, že jsou schopni baňkováním vyléčit anemii, astma, nebo i neplodnost. Baňkování se pravděpodobně stalo celosvětově populárním, když se na olympiádě objevil známý plavec Michael Phelps s fialovými kruhy na zádech, které upoutaly pozornost diváků a médií.
Jaké jsou důkazy?
Na baňkování nyní existuje odhadem stovky studií, ale kvalitních je opravdu málo. Přesto je plno lidí, kteří si za baňkováním stojí a pravidelně ho vyhledávají. Dle Ernsta, se ve většině případů, stejně jako u jiných druhů alternativní medicíny, pravděpodobně jedná o placebo. Ernst se domnívá, že baňkování způsobuje obzvlášť silný placebo efekt, díky vytvoření fialových modřin, které působí vizuálně „účinně“. Placebo efekt, ale není špatný, je to často označení pozitivního výsledku procedury, u které si nejsme jistí na jakém principu funguje. Placebo může pomoci, ale i uškodit, záleží na způsobu použití.
Mechanismus baňkování a jak k němu přistupuji - Aktualizace článku 9.12. 2024
O baňkách se běžně říká, že umí prokrvit a uvolnit svaly, detoxikovat, urychlit regeneraci, nebo uvolnit fascie, všechna tato tvrzení však byla vyvrácena. Proti bolesti však baňky mají potenciál, ale výzkum na toto téma je smíšený a na jakém principu přesně fungují není jasně známo. Zjistilo se, že pravé baňkování v porovnání s placebem (falešné baňkování) mohou mít podobné výsledky v redukci bolesti. Někteří lidé mají z baňkování nadprůměrné výsledky a na někoho baňkování nemá žádný efekt. Jsme komplexní bytosti a baňkování funguje na každého jinak a nedá se s jistotou říct proč to tak je. Vzhledem k tomu, že baňkování je relativně bezpečné, tak ho někdy praktikuji. Nicméně baňky nepoužívám jako samostatnou terapeutickou metodu. Používám je pouze jako doplněk k masáži a nevěnuji jim déle než 5-10 minut z celé masáže a raději využiji zbytek času na ověřenější masážní metody.
Krátký závěr
Přestože je baňkování praktikováno více než tisíce let, tak neexistují kvalitní konzistentní důkazy, že by vyléčilo jakýkoliv zdravotní stav. Baňky tedy neprokrví svaly, nedetoxikují a ani neurychlí regeneraci. U některých lidí však mohou krátkodobě pomoci s redukcí bolesti. Některé studie ukazují pozitivní výsledky, ty jsou však z Číny, kde je vysoké riziko zkreslení (takzvaně bias), tudíž nejsou až tak objektivní. Téměř všichni Asiaté uznávají baňkování za účinné, což může být důvodem, proč má baňkování nadprůměrné výsledky v Čínských studiích. To také znamenat, že víra v danou terapii hraje obrovskou roli v tom jak dobře na nás bude fungovat. Na baňkování mám stále smíšený/neutrální názor a dle mého názoru je spolehlivější investovat do klasických osvědčených forem masáží, jako například regenerační (švédská masáž).
zdroje:
AlBedah A, Khalil M, Elolemy A, Hussein AA, AlQaed M, Al Mudaiheem A, Abutalib RA, Bazaid FM, Bafail AS, Essa A, Bakrain MY (2015) The use of wet cupping for persistent nonspecific low back pain: randomized controlled clinical trial. J Altern Complement Med 21(8):504–508
Bridgett R, Klose P, Duffield R, Mydock S, Lauche R (2018) Effects of cupping therapy in amateur and professional athletes: systematic review of randomized controlled trials. J Altern Complement Med 24(3):208–219
Lee MS, Choi TY, Shin BC, Han CH, Ernst E (2010a) Cupping for stroke rehabilitation: a systematic review. J Neurol Sci 294(1–2):70–73
EMERICH, M., M. BRAEUNIG, H.W. CLEMENT, R. LÜDTKE a R. HUBER. Mode of action of cupping—Local metabolism and pain thresholds in neck pain patients and healthy subjects. Complementary Therapies in Medicine [online]. 2014, 22(1), 148-158 [cit. 2021-10-1]. ISSN 09652299. Dostupné z: doi:10.1016/j.ctim.2013.12.013
LEE, S. Y., J. I. SIN, H. K. YOO, T. S. KIM a K. Y. SUNG. Cutaneous Mycobacterium massiliense infection associated with cupping therapy. Clinical and Experimental Dermatology [online]. 2014, 39(8), 904-907 [cit. 2021-10-1]. ISSN 03076938. Dostupné z: doi:10.1111/ced.12431
LEE, Myeong Soo, Jong-In KIM a Edzard ERNST. Is Cupping an Effective Treatment? An Overview of Systematic Reviews. Journal of Acupuncture and Meridian Studies [online]. 2011, 4(1), 1-4 [cit. 2021-10-1]. ISSN 20052901. Dostupné z: doi:10.1016/S2005-2901(11)60001-0
KIM, Jong-In, Tae-Hun KIM, Myeong Soo LEE, et al. Evaluation of wet-cupping therapy for persistent non-specific low back pain: a randomised, waiting-list controlled, open-label, parallel-group pilot trial. Trials [online]. 2011, 12(1) [cit. 2021-10-1]. ISSN 1745-6215. Dostupné z: doi:10.1186/1745-6215-12-146
Li JQ, Guo W, Sun ZG, Huang QS, Lee EY, Wang Y, Yao XD (2017) Cupping therapy for treating knee osteoarthritis: the evidence from systematic review and meta-analysis. Complement Ther Clin Pract 28:152–160
Wang YT, Qi Y, Tang FY, Li FM, Li QH, Xu CP, Xie GP, Sun HT (2017) The effect of cupping therapy for low back pain: a meta-analysis based on existing randomized controlled trials. J Back Musculoskelet Rehabil 30(6):1187–1195
LOWE, Duane T. Cupping therapy: An analysis of the effects of suction on skin and the possible influence on human health. Complementary Therapies in Clinical Practice [online]. 2017, 29, 162-168 [cit. 2021-10-1]. ISSN 17443881. Dostupné z: doi:10.1016/j.ctcp.2017.09.008
Wang YL, An CM, Song S, Lei FL, Wang Y (2018) Cupping therapy for knee osteoarthritis: a synthesis of evidence. Complement Med Res 25(4):249–255
Cramer H, Klose P, Teut M, Rotter G, Ortiz M, Anheyer D, Linde K, Brinkhaus B. Cupping for Patients With Chronic Pain: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Pain. 2020 Sep-Oct;21(9-10):943-956. doi: 10.1016/j.jpain.2020.01.002. Epub 2020 Jan 23. PMID: 31982686.